V sobotu, 7.11.2015 jsme se vydali na skvěle propagovaný závod se skvělým konceptem, kde se kloubil běh se cvičením. Ideální kombinace pro nás, univerzály .

Vždy si říkám, jak jen to je možné, že se nikdy nepodaří sladit období největší formy, kdy Vám vše jde lehce, hladce, cítíte se jako superman s neomezenými možnostmi a přemýšlíte, že si na ten závod vezmete zátěžovou vestu, aby vám ostatní aspoň trošku stíhali, s aktuálním datem závodu.

I tentokrát tomu bylo stejně. Zhruba 10 dní před závodem se objěvuje rýmečka, kašel a něco, co vám zavází v dýchacích cestách a brání běžnému přísunu kyslíku. 10 dní před závodem bez tréninku, bez běhu, jen sem tam pár dřepů, výpadů a kliků, abych nezapomněl, jak ty pohyby vlastně dělat.

Den před závodem jsem se vlastně už vůbec netěšil. Říkal jsem si: Buďto to bude úplně super anebo úplně na houby a já tam někde prostě nechám plíce na chodníku.

Sobota ráno je tady ... po cestě nám krásně prší a my si říkáme, fajn, aspoň to bude vypadat, že jsme se zapotili.

Na veletrhu Sport Life je narváno, lidi všude. Chceme si před startem projít trasu závodu, která vede podle mapky na FéBé stránce zkrz a okolo Brněnského výstaviště, ale ztrácíme se za první zatáčkou ... no nic, kašleme na to, budeme doufat, že nám někdo ukáže, kam běžet.

Pršet přestalo! Juchů! Dokonce i ten beton a zámecká dlažba, po které závod vede, trošku vyschla!

350 lidí, hromadný start ... vybíhám někde cca uprostřed, v prvních 300 metrech předbíhám prvních nespočet závodníků a usazuji se někde kolem lidí v mém tempu. Předbíhám hubenou slečnu v zeleném dresu. První kliky a dřepy rychle a bez pauzy, vybíhám a zelené tričko je 30m přede mnou ... říkám si, sakra, jak to? Asi má naklikováno ... v pohodě.

Další úsek, opět předbíhám tutéž slečnu, dorazím na Angličáky a výpady, vyseknu to super rychle bez pauzy, ve výpadech předjíždím další lidičky, rozfláknu si koleno o beton, adrenalin to ale přikryje a necítím bolest ... zelené tričko opět přede mnou ... začínám být celkem nasraný ... je možné, že dělá angličáky rychleji než já? Je to ségra Adama Zubka? ... řekl bych, že ne, Adam je přecijen pohlednější ...

Ok ... naštvání mě donutí ji opět dotáhnout ... říkám si, budu se držet za ní, a podívám se na ty dřepy a kliky ... ok, pochopil jsem ... dřepy v polovičním rozsahu a kliky stylem – lokty ohnu tak do jedné třetiny, na zem položím jen pánev a spodní břicho ... záda prohnutá do luku ... fajn ... kašlu na to ... prostě s tímto závodit nemohu ... běžím dál, už ji tentokrát nezvládnu dohnat.

Třetí kolo mě začne trošku krizově píchat v celém podbřišku, ale zvládnu nezastavit, říkám si, že čtyřka je mé oblíbené číslo, čtvrté kolo je vždy nejlepší! ... a taky, že jo! Síla podvědomí a myšlenky ... druhý dech ... zrychluji, toto kolo mě baví, začínám se dokonce rozhlížet okolo ... pěkné to tu mají!

Páté kolo už jen nezpomalit, nezastavit, neudělat pauzu a dojít si pro to ... už je skoro konec!

Po každém kole jste při probíhání kolem startu/cíle dostali na ruku gumičku ...

Jsem už trošku unavený, dívám se na ruku, počítám gumičky ... pochybuji, jestli je jich tam 4 nebo 5 ... ale křičí na mě ... běž do cíle! Né další kolo! ... aha ... zastavuji se, hledám cíl ... je za rohem! Už na mě někdo mikrofonek křičí ať sprintuji ... dobře, tak jo, z posledního, ale fakt už jenom do cíle!

Spokojenost. Chtěl jsem to dát pod 70 a v mém stavu polonemoci jsem ani nedoufal, že to bude tak dobré!

Po závodě se všeobecně shodneme na tom, že někteří závodníci mají těžký problém s počty a to už vůbec nemluvím o provedení a technice základních cviků ... ale fajné – spousta potenciálních klientů pro kurz Fit Start

Náš týmFFT: Já, Danča a Ondra jsme ze sebe vydali maximum. S časy jsme spokojení. Výlet to byl moc příjemný!

Děkuji jim za další krásný den!

Příští rok si asi najdeme něco jiného ... Proč? Protože jako zkušenost to bylo fajn, ale jedna taková zkušenost stačí. Jako závod to nemělo prakticky žádný smysl (bez dodržení standardů cviků, bez rozhodčích), nejde posuzovat něco, co nedělají všichni stejně.

Organizace? Ok, bylo to free, jednoduché a vše nějak proběhlo ... vyhlášení vítězů jsme nenašli, jako spousta dalších závodníků, kteří se motali o půl páté okolo a ptali se každý každého, kam máme jít?