Jmenuji se Rosťa Turoň a s pohybem jsem začalv 6-ti letech po vzoru otce, který hrál dlouhé roky fotbal na vysoké úrovni.

V 8-mi letech jsem s diagnózou změkčení kyčelního kloubu strávil po nemocnicích 18 měsíců. Z toho 12 měsíců jsem jen ležel nebo jezdil na vozíku. Z lékařských úst zněla tehdy prognóza – do konce života bez výkonnostního sportu. Vrátit se ke sportu byla má jediná myšlenka a můj motor v průběhu léčby. I díky tomu byla moje léčba a následná rehabilitace o polovinu kratší než u jiných kluků se stejnou diagnózou.

Navzdory této, pro mě né moc optimistické výhlídce z pohledu lékařů, jsem ve 13 letech znovu obul kopačky. Rodiče mě podporovali, lékaři o tom něvěděli.

Od střední jsem začal při fotbalu ještě doplňkově navštěvovat posilovnu a hrát hokej, který si v zimě často a rád zahraji doteď.

Po vojně ve 25-ti letech jsem se ve fotbale vedle aktivní hry dostal k trénování mládeže a časem i ostatním věkovým kategoriím.

Pohyb mě provází celý život a baví mě sport v jakékoli formě. Z fotbalu jsem po čtyřicítce plynule přešel na silové a kondiční cvičení. Takhle trénuji nejen sám, ale své znalosti a praxi využívám i při vedení výběru talentů fotbalu Třinec.

Díky FFT, kde jsem začal nejen sám cvičit, ale oslovili mě i jako kondičního trenéra, mám možnost dál rozvíjet a zdokonalovat své tréninkové metody.

Plánuji v rámci své přípravy i vzdělávání v oboru. Jednoduše chci být dobrý kondiční trenér, jehož lekce budou klienty bavit. Jejich zpětná vazba je pro mě vždy naplněním a motivací do další práce na sobě.